Nečekaný zvrat v Uchihovic rodině díl-a všechno je v tabu...

21. září 2011 v 15:23 | Hanako Hyuuga
další díl...




Tak jsem se pustila do snídaně.Byla výborná.Nikdy jsem nevěřila, že kluci mohou tak dobře vařit.Mňoukálek mi celou tu dobu seděl na klíně a dožadoval si kus jídla.Nedala jsem mu a on začal mňoukat.Začala jsem se smát pravdivosti Deidarova tvrzení.Nakonec jsem mu trochu dala, to aby přestal s tím už otravným mňoukáním.Zbodl to jako nic a evidentně mu to nestačilo.Začal se o mě otírat.Když jsem mu nic nedala vyskočil na stůl a začal olizovat talíř.Usmála jsem se a potichounku se vykradla z pokoje.Na chodbě panovala stejná atmosféra jako poprvé.Ticho a tma.Pochodovala jsem vedle stěny a hledala jakýkoliv hrbolek.Obešla jsem to asi už po třetí a stále nic.Znuděně jsem si sedla na zem.Zadívala jsem se na strop.Najednou se pode mnou propadla zem a já si tak udělala bouli,když jsem spadla na schody.To je ta tajná chodba,ale ?Dívala jsem se všude a teď mi až došlo.Já si na něj sedla.Posbírala jsem se ze země a rozešla se temnou chodbou ještě temnější než ta předchozí.Vedla asi tak jedenu míli.Na konci mě oslepilo světlo.Musela jsem si dát ruku před oči.Venku bylo krásně.Svítilo sluníčko,ptáčci poletovali na obloze a švitořili.Všude kvetla zeleň.Na paloučku přede mnou seděl Můj zachránce.Seděl tam a díval se na malé mráčky vznášející se na nebi.,,Že ti to ale trvalo."Řekl pořád sledujíc oblohu.,,Promiň…nemohla jsem najít tlačítko."Odpověděla jsem se zarytým pohledem do země.On se uchechtnul a pobaveně si mě prohlížel.,,Jak s ho tedy našla?"Zeptal se na přiblblou otázku,na kterou už znal odpověď.Začala jsem se červenat a neodvážila se oči odlepit od země.Úšklebek se mu protáhl do širokého úsměvu.,,Sedla sis na něj viď."Neochotně jsem přikývla. Deidara se začal hlasitě smát.Myslela jsem,že se propadnu hanbou.Poté,co si setřel slzy z očí,zaujal bojový postoj.,,Braň se."Řekl a vyrazil přímo ke mně.Než jsem si stačila uvědomit,co právě řekl,už byl u mě.Jen tak tak jsem jeho ránu vykryla a hned nato další.Potom mi chtěl podkosit nohy.Uskočila jsem,ale né moc rychle.Stačil mě chytit za nohu a tak jsem skončila na zemi.,,Musíš být rychlejší a víc ve střehu.Jinak tě nepřítel porazí.Zvedni se a ještě jednou."Poručil mi.Neohrabaně jsem se zvedla.Jak jsem dopadla pohmoždila jsem si ruku a tak to trochu bolelo.A začal boj na novo.Statečně jsem se držela,co to šlo.Deidara byl silný protivní a určitě na mě šel plnou silou.Zase jsem spadla.Snažila jsem se vyškrábat na nohy,ale ty mě už neposlouchali.Deidara ke mně přiskočil a pomohl mi vstát.,,Tak si dáme chvilku pauzu."Řekl a já přikývla.Sedli jsme si pod strom.Před námi se tyčili vrcholky hor.Hleděla jsem s úžasem.Museli jsme být opravdu vysoko.Začalo se mi dělat nevolno,protože se bojím výšek.Deidara odešel pro něco k jídlu a jsem se dívala na mraky.Přemýšlela jsem o průběhu mého života,protože tohle je ta zatím nejlepší část.

Dali jsme si s Deidarou oběd.Nevím,co to přesně bylo,ale zelenina tam nechyběla.Poté jsme zas trénovali.Tentokrát já jsem měla zasáhnout jeho.To byl oříšek.Uhýbal a odrážel rány,jako bych byla jen vzduch.Jednou sem ho zasáhla.Tím chvatem,co použil Sasuke na itachiho. Vyskočila jsem,co nejvýš a ve vzduchu se zatočila.Rukama jsem rozrazila jeho obranu, smrštila jsem se do tvaru skoby a kopla ho do břicha.Oba dva jsme spadli na zem a rozdýchávali to.Deidara se zvedl jako první a podíval se na mě.,,To bylo dobrý.Kde ses to naučila?"Zeptal se mě.,,No ani nevím.Ukázal mi ho Sasuke a potom už jsem to uměla."Odpověděla jsem se zrychleným dechem.Deidara nasadil zamyšlený pohled.Nakonec řekl.:,,Pro dnešek to už stačí.Pojď domů."Řekl a usmál se tak,jak to umí jen on.Opět jsem přikývla a vyrazila za ním.Tak to šlo další čtyři dny.Vstali jsme,bojovali jsme,dali jsme si oběd a zase boj.Večer jídlo a spát.Byla jsem namožená a vysílená.

Dnes jsem měla volno.Deidara byl na poradě a tak mi tady dělal společnost Mňoukal. Zrovna jsem si dala šlofíka. Měla jsem příšerný sen.Všude byla krev.Uprostřed byli dvě postavy.Jedna byla celá od krve.Ta druhá klečela a brečela.,,Proč?Proč si to udělal?"Zeptala se.,,…Někdo tady je!"Řekl místo odpovědi.Přibližoval se ke mně.Ruka se mu rozzářila a přeměnila se v sekeru.Její rudá zář mě oslepila.Mohla jsem se spolehnout jen na sluch.V tom jsem uslyšela zvuk tak hlasitý,že jsem myslila,že se mi rozpadne hlava.Slítla jsem na zem a ucítila jak mi sekyra projíždí zády až k srdci.V tom jsem probudila.Ležela jsem na zemi.Hlava mi třeštila.Uslyšela jsem kroky a hlasy.:Co to bylo za ránu?!",,Deidaro,co tam ukrýváš?",,Nic to nebylo,vraťme se radši k tématu.",,Zmlkni!!"Slyšela jsem je ještě blíž.Asi jsem spadla z postele a oni to slyšeli.Rychle jsem se zvedla a schovala do sprchy.Přesně v tu chvíli se dveře rozlétli a v nich stálo pět lidí.Deidara,Sasuke,Itachi,chlap s oranžovými vlasy a dívka s modrými.Začali pročesávat pokoj.Deidara se je snažil zastavit.Lekla jsem se,když jeden z nich přiblížil ke koupelnovým dveřím.Postupně k nim přišli všichni.Slyšela jsem jak Deidara polknul.Na ráz vešli dovnitř.Začali prohlížet všechny kouty koupelny.Jeden z nich přišel ke sprše a odhrnul závěs.Uviděl mě jak se krčím v koutě.,,Deidaro!!Kdo to je?!"Všichni ostatní ke mně přišli.,,Miyu?!"Hlesl Itachi,když mě viděl.,,Ty ji znáš?!"Zeptal se ten s tím hárem. Itachi neodpověděl.A tak se otočil na Deidaru.:Co tady ta holka dělá?!Chci vysvětlení!"Deidara tedy spustil o tom,jak mě zachránil a začal mě trénovat.Chvíli panovalo napjaté ticho.Poté se ten muž otočil na Itachiho se Sasukem.:Vy jste to věděli?",,Ne"Odpověděli sborově.,,Deidaro,jak se opovažuješ vzít sem nějakou holku a nedostat svolení!"Vyštěknul na Deidího. Deidara neodpověděl.,,Ty!"Otočil se na mě:,,Kdo si?",,Miyu"Řekla jsem pevným hlasem až mě to překvapilo.,,Co si zač?",,Co je ti dotoč."Vyštěkla jsem na něj,už mě nebavilo,tohle divadlo.,,Nebuď drzá holčičko, jinak se ti něco stane."Uchechtla jsem se.Nevím,kde se ve mně vzalo tolik odvahy.,,A dost…já tě naučím,že si se mnou nemáš zahrávat!"Už se napřahoval,když ho Itachi zastavil.Podíval se na něj prosebným pohledem.Nakonec jen dodal.:,,Peine,prosím"Pein si povzdechnul a připažil si.Na chvilku se odmlčel a pak řekl.::,,Protože mě přesvědčili. Nechám tě naživu,ale jestli tě ještě jednou potkám tak věř,že se neudržím a zabiji tě!Teď tě půjde Itachi doprovodit ke dveřím a já…"Otočil se na Deidaru:,,Ti dám trest."S tímto odešel i s tou dívkou.Deidara se na mě otočil se smutným pohledem a potom odešel za Peinem. Sasuke tam stál jako přikovaný a Itachi jak bys met.Aby se probrali,musela jsem jim zamávat rukou před obličejem.,,Ty náno blbá,co si bělala ty tele."Zařval na mě Sasuke. Pohltil mě zas ten nekonečný strach,který mě provází už od dětství.,,Výš,že si teď málem byla mrtvá."Pokračoval. Vyhrkli mi do očí slzy.,,Co pak si to neuvědomuješ."Chtěl mi dát facku,ale zastavila ho něčí ruka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 akio akio | 21. září 2011 v 21:50 | Reagovat

docela to ujde,chtělo by to ještě trošku vylepšit a bude to dobrý,ale je to zajímaví a těším se na pokračování :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
akatsuki XXXXXXXXXXXXDDDDDDDDDDDDD

"93% teenagerů by brečelo a křičelo, kdyby viděli Miley Cyrus připravenou skočit z okraje věže, zkopírujte si to a vložte pokud patříte k 7% kteří by řvali 'Skoč!!!