Nečekaný zvrat v Uchihovic rodině díl-jsem Deidara...

20. srpna 2011 v 22:45 | Hanako Hyuuga
Tak další dílek na světě...Začínám se těšit a konecS vyplazeným jazykem
Jinak...V pondělí jedu na poslední dovolenou o těhlech prázdninách.Do rakouska,ale už bych radci zůstala doma...Užijte si díl.




Pochvíli jsem uslyšela opět zvuky boje a necítila jsem katanu v břiše.Odvážila jsem se otevřít oči.Ten chlápek bojoval s dalším.Co bylo, ale divné.On mě úplně stejný plášť v jakým odešli Sasuke i Itachi. Černý s červenými mraky.Kousek ode mě ležel i ten klobouk.Potom už jsem měla nějak okno.Pamatuji si už jen to, jak mě ten kluk, co mě zachránil vzal do náručí a někam šel.Potom se mi zatmělo před očima a já už nic nevnímala.
......................................................................................................................................
Pomalu otevírám oči.Kdyby náhodou okolo mě bylo světlo.Naštěstí to nehrozilo.Otevřu oči dokořán, abych si mohla prohlédnout místnost ve které jsem.Shrnu to asi takhle:Postel,noční stolek,normální stůl,židle,křeslo,dvoje dveře,jedno střešní okno a ten kluk co právě přišel.Teprve teď jsem si ho prohlédla.Má dlouhé blonďaté vlasy jejíž část je v gumičce a modré oči.Přes jedno oko měl přehozenou ofinu a na čele měl ninja čelenku jejíž znak byl přeškrtnutý.Byl docela vysoký.Na ukazováčku pravé ruky měl velký prsten na kterém byl znak 青 (Sei - Modrá).Podíval se na mě zkoumajícím pohledem.,,Ahoj"Pozdravil.,,A…ahoj…k…kde to jsem."Zadrhávala jsem se.,,Si v bezpečí.Jsem Deidara a ty?",,Miya."Pokusila jsem se vstát. Sykla jsem bolestí,chytla jsem se za břicho a spadla zpátky na postel.Deidara se uchechtnul.,,Nepřepínej se."a ještě dodal:,,Zůstaň tady přinesu ti něco k jídlu."A odešel.Já přemítala,co se vlastně stalo.Útočil na mě ten chlápek a potom mě tenhle zachrání.To je divný, proč na mě zaútočil.Předci jsem mu nic neudělala.

Moc dlouho jsem na tím nepřemýšlela, protože přišel Deidara s tácem plného jídla.Vykulila jsem na to oči.,,Tak teď mě budeš poslouchat.Budeš jíst málo, ale často, protože tě musíme dostat zase do pořádku je to jasné?!"Kývla jsem na souhlas.,,A teď mi řekni, kde ses tak zřídila.",,To je na dlouho.",,To nevadí, máme času dost.",,Pokusím se ti to shrnout.Několik let jsem žila jako žebrák, ale moc mi to nešlo.Chtěla jsem se stát ninjou, ale do akademie mě nevzaly.Hledala jsem snad všude, abych našla nějakého ninju a ten by byl ochoten mě učit.Nakonec se na mě ukázalo štěstí a potkala jsem dva kluky.Vypadali jako bráchové.Přemluvila jsem toho mladšího a ten toho staršího.Trénovala jsem s nimi něco přes dva týdny- nebo to byly tři??No potom mě opustili.Bylo divné, že měli na sobě stejný plášť jako máš támhle přehozený přes tu židli.-Tak jsem trénovala sama.Po čase, nevím jak dlouho, jsem trénovala a narazila na dva ninji.Ten jeden porazil toho druhého a pak bez jakéhokoliv důvodu na mě začal útočit.No a potom si mě zachránil."Ukončila jsem proslov a oddechla jsem si.Bylo vidět,že je zamyšlený.sekundy a minuty ubíhali a v místnosti bylo ticho.Potom Deidara řekl.:Tebe trénovali Itachi se Sasukem?"Vykulila jsem oči.,,Ty je znáš?",,Jo bydlí tady."Další šok,,C…co?",,Jo bydlí tady o patro níž, ale teď jsou na misi.",,Aha"Řekla jsem sklesle.,,Chtěla bys je vidět?"Kývla jsem.,,Moc rád bych ti vyhověl, ale nemůžu.Nikdo nesmí vědět, že jsi tady jinak by to byl velký průšvih pro nás pro oba."Sklopila jsem hlavu.,,No nic.Potom si promluvíme.Teď si dej něco k jídlu a jdi si odpočinout.Byla jsi dost zraněná.",,Dobře"Chňapla jsem první věc, co byla na tácu a začala jíst.Vůbec jsem neměla hlad, ale musela jsem to sníst.Deidara měl pravdu.Byla jsem unavená jako
nikdy.Ani se nedivím, jak jsem rychle usnula.

Deidara šel dolu do společenský místnosti.Vytáhl si z knihovničky knížku a sedl si na pohovku.,,To už jsi to jídlo snědl?",,Co?...Jo a co je ti do toho Kisame?",,Já jen, že tímhle tempem z tebe bude kulička.",,Drž hubu.",,Ano kuličko Deidaro. A vůbec, kde je ten tác.Chci ho.Je můj, pořídil jsem si ho za svoje peníze.",,Co je mi do toho.Nevotravuj chci si číst."Kisame jen něco zabrblal, vzal si jablko a odešel.Deidara se tedy mohl nerušeně začíst do knížky.To by, ale nemohl myslet na Miyu. Už když ji viděl prvně se mu líbila a teď když viděl ty její nádherné uhlové oči,byla ještě hezčí.Ty oči mu byli odněkud povědomé, ale nedokázal plně určit odkud.Zavřel knížku a odcupital nahoru do svého pokoje.Měl štěstí, že pokoj měl až na půdě, takže nikdo tam nemůže odposlouchávat, když si budou povídat.Pomalu vstoupil do pokoje a usedl do svého křesla.Díval se na Miyu. Jak leží jako andílek.Jak se jí zvedá a zase snižuje hrudník.Něco se vněm zlomilo.Nedokázal říct co, ale noha to asi nebude.Musel se nad tím usmát.Ani nevěděl jak, ale podařilo se mu usnout.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
akatsuki XXXXXXXXXXXXDDDDDDDDDDDDD

"93% teenagerů by brečelo a křičelo, kdyby viděli Miley Cyrus připravenou skočit z okraje věže, zkopírujte si to a vložte pokud patříte k 7% kteří by řvali 'Skoč!!!